počítadlo

Es-Ka kolo motorisované

Petr Humplík: Moje Stroje

Vloni na jaře koupil jsem si motorisované kolo Es-Ka a jsem s ním až dosud velmi spokojen. Byl jsem s ním již v nějvětších kopcích v Jeseníkách. Na Ovčárně na Pradědu jsem byl už čtyřikráte. Vyjedu všechna stoupání hravě a do nejpříkřejších kopců předjíždím dokonce podřadnější slabší auta. Těším se již na jaro, až si zase vyjedu.
Z reklamního letáku firmy Es-Ka, 1939

Archiv titulní strany >>

S Bobem na akci AMK Vítkov

S Bobem na akci AMK VítkovV sobotu 17. září 2011 jsem se svým strojem Phänomen Bob zúčastnil akce „120 let dráhy Suchdol nad Odrou – Budišov nad Budišovkou“ pořádané AMK Vítkov. Sraz motocyklových veteránů na nádru ve Vítkově byl připraven p. Václavem Zavadilem a mě na něj „zlanařil“ otec, který se srazu zúčastnil se svým věrným Tatranem S-125. Ráno jsme se sjeli na nádraží, abychom divákům očekávajícím příjezd parní mašinky zpestřili čekání. Můj stařičký Sachs absolvoval cestu samozřejmě „po ose“, protože nemá smysl to dělat, pokud se na tom nejezdí, to dá rozum. Cestou zpět jsme se ještě s dětmi zastavili ve skateparku v Opavě, odkud také pochází krátké video odjezdu s Boba směrem do Jindřichova.

Nezbývá než dodat, že takové podzimní svezení na Sachsu v celkové délce 162 km je prostě bomba!

Renovace růžového Stadiona S 22 slavnostně dokončena

Renovace růžového Stadiona S 22 slavnostně dokončenaPo třech letech strávených v krabicích v různých koutech dílny vyjel na světlo světa můj v pořadí úplně první stroj – Stadion S 22. Osud tohoto stroje byl – jako asi u všech Stadionů – velmi pestrý. Otec ho někdy v šedesátých letech koupil od chlapa na příkopě za 300 Kč, protože nechtěl jet. Pak na něm jezdil děda několik let do práce, pak mí bratranci, pak já s bráchou a nakonec jsem si ho definitivně převzal do svého parku.

Když mi bylo 14 let, vybral jsem mu šedo-černý kabát, protože mi to tehda přišlo jaksi víc „cool“ než originální zbarvení růžovo-šedé. K tomu jsme se vrátili až po nějakých těch letech bezúdržbové a hlavně bezporuchové služby. Tak tady je pár fotek. Jo, a stříkal jsem si to sám!

Michálkovický kopec 2011 – těsně pod bednou

Michálkovický kopec 2011 – těsně pod bednouV sobotu 28. srpna, tedy těsně na sklonku prázdnin jsme s otcem vyrazili již podruhé na podařený Michálkovický kopec. Účast byla vysoká, obdrželi jsme startovní čísla 155 a 156. Již na vstupu jsme dostali igelitky se suvenýry, což nám ráno udělalo radost. Když mi potom igelitky padaly z nosiče při jízdě po Ostravě, byla radost již menší.

Jelo se do kopce na pravidelnost a můj rozdíl 0,236 s mi vynesl bramborovou čtvrtou pozici, což mě osobně velmi potěšilo, nečekal jsem vůbec nic. Na akci jsem vzal svou „dochovalou“ Jawu-ČZ 250 typ 353.03 a otec se zúčastnil s vojenskou Jawou 350 typ 634.4, která budila zaslouženou pozornost. V rámci čekaček jsme dobře pokecali s klukama z Česka i Polska a akci nelze hodnotit jinak než na výbornou. Snad to příští rok vyjde zase!

Neplachovice 2011 aneb první Leošův sraz

Neplachovice 2011 aneb první Leošův sraz V sobotu 20. srpna se celá stará garda sjela do areálu zámku v Neplachovicích na Cisarské rallye , kterou již tradičně pořádá Milan Trojančík. Jako vždy se mu to moc pěkně povedlo, krom toho má někde uplacené počasí:-)

Původně jsem chtěl jet Sachsem, ale nakonec jsem přepřáhl na Jawu, páč jsem vstal dost pozdě. Otec, se kterým srazy pravidelně obrážíme, vzal do Neplachovic poprvé své krásné fialovo-černé prasátko (to není růžová – to je vřesová fialová). Trasa za krásného počasí byla jedna radost, stroje vylezly i na rozhlednu v Úvalně.

Srazu se poprvé zúčastnil i náš zatím poslední a nejmladší syn Leoš, na jedné z fotografií je zřetelná jeho radost a nadšení. Takže asi tak.

Vrchlabí a zpět – 465 km na malé kývačce na jeden zátah

Vrchlabí a zpět – 465 km na malé kývačce na jeden zátah První prázdninový pátek roku 2011, tedy 8. července, jsem se svou „malou kývačkou“ 125/351 vydal do Německa, konkrétně do města Zittau na Oberlausitz Rallye 2011. Startoval jsem z Jindřichova v 06:00, abych 10 km od baráku zjistil, že jsem na svém jinak dokonale připraveném stroji zapomněl dofouknout zadní kolo. Toto jsem napravil hustilkou z cestovní výbavy a pokračoval jsem dál.

Část cesty jsem absolvoval přes Polsko a odsýpalo to v rámci možností stroje opravdu rychle. Kolem poledne jsem se nacházel před městečkem Vrchlabí, kde jsem ulehl na louku ke krátkému odpočinku. Sotva jsem si lehl, začala mi do ksichtu padat voda, což na motocyklovém výletě nemám rád. Pohled západním směrem naznačoval, že i celá noc pod stanem, který jsem navíc neměl, by mohla být hodně vlhká.

Rallye v Javorníku ve Slezsku 2011 - krásné nevím které místo

Rallye v Javorníku ve Slezsku 2011Letos jsem se svým strojem Jawa-ČZ 125 typ 351 poprvé zavítal na veteránskou rallye v Javorníku ve Slezsku, to je ten, co je hned u hranic s Polskem. Počasí bylo takové „na spadnutí“, ale celou vzdálenost toho dne (asi 200 km) jsem absolvoval bez jediné kapky na helmě. Na místě se sešla stará parta (viz. fotky) a tentokráte mi dokonce sedly i disciplíny – zejména pití vody z kelímku na čas. Obsadil jsem krásné asi čtvrté nebo páté místo a díky laskavosti pana Kleina se mi dostalo i dárkového koše od pořadatelů (já jsem utekl před deštěm dom). Mašina šlapala jako vždy na jedna hvězda, takže absolutní spokojenost z mé strany!

Cisarská rallye Neplachovice 2010 – konečně na dvou Sachsech!

Cisarská rallye Neplachovice 2010 V neděli 22.8. 2010 jsme se jako každý rok sešli v zámeckém parku v Neplachovicích u Milana Trojančíka na dnes již tradiční Cisarské rallye. A letošní rok se nám to nakonec taky povedlo – jeli jsme na obou našich Sachsech, tedy na strojích Es-Ka Mofa a Phänomen Bob. Třetím do naší soutěžní trojice byl otec s vojenskou Jawou 350/634.4.

Již samotná příprava na akci byla zajímavá – ve čtvrtek do Opavy s jedním Sachsem (po vjezdu do Opavy defekt na předku), v pátek odpoledne převoz druhého Sachse, opět po ose. Po úspěšném odjezdu z Opavy a uvítání v Neplachovicích jsme mohli ve trojici vyrazit na trať...

běSNĚNÍ 2010 – sraz s opravdovým deštěm

běSNĚNÍ 2010 Letošní závod se skládal ze čtyř kontrolních stanovišť umístěných v nedalekém okolí, na kterých se nacházelo celkem sedm soutěžních disciplín. Délka trati byla přibližně 50 km a i zcela promoklí motorkáři ji zvládli za přibližně dvě hodiny.

I přes nepřízeň počasí nakonec všechno dobře dopadlo a přibližně kolem druhé hodiny jsme se mohli sejít na slavnostním vyhlášení výsledků. Celkem 47 soutěžících se utkalo v pěti soutěžních kategoriích a ti nejlepší si z Jindřichova jako obvykle odvezli krásné poháry.

1000 veteránů Kopřivnice

1000 veteránů Kopřivnice V sobotu 12. června jsme se v obvyklé sestavě zúčastnili velkolepého srazu 1 000 veteránů na zkušebním polygonu Tatry v Kopřivnici. Loňský ročník tohoto srazu historických vozidel se příliš nevydařil z důvodu počasí, ten letošní byl ale o to lepší.

Nepočítal jsem je, takže nevím, zda jich bylo tisíc. Co ale vím bezpečně, že jich bylo fakt hodně! Návštěvnost i účast historických strojů byla vysoká, jedinou nepříjemností tak byla rozpálená betonová plocha tatrováckého polygonu. Ale počasí si holt nevybereš.

Preussen Rallye 2010 aneb veselá historka s indukční cívkou mého Boba

Preussen Rallye 2010 Preussen Rallye na těchto stránkách jistě netřeba představovat. Ani letos jsme si samozřejmě nemohli nechat ujít účast na slavné akci přátel z kravařského Motoclubu – tentokrát v kombinaci skůtr Tatran S-125 (otec) a Phänomen Bob (já). Počasí tento rok opravdu vyšlo – vedro bylo až nadměrné, obloha bez jediného mráčku a úplné bezvětří. Po úvodním srocení v prostorách kravařského zámku jsme vyrazili na trať.

První zastávkou byl sportovně-rekreační areál v Hlučíně – tam jsme zavzpomínali na loňský ročník a s nebývale vysokým počtem bodů splnili dvě disciplíny. Následovalo první kolo měřeného úseku kousek za obcí Hať, odbočka vpravo, polské Krzyzanowice.

Rallye Skřipov-Kančí hory 2010

Rallye Skřipov-Kančí hory 2010 Úvodní závod Slezského poháru u Standy Vavrečky jsme si jako vždy nemohli nechat ujít. Pro letošek jsme s otcem zvolili sestavu Jawa-Čz 125/351 a skůtr Čezeta typ 501/00. Naše dva soutěžní motocykly doprovázel zbytek mé rodiny, neboť jak je zřejmé z fotografií, užíváme si to všichni. Sraz byl, stejně jako minulý rok u Vavrečků na zahradě, tzv. u maringotky. Účast byla velice pěkná, koláčky tradičně výborné a i počasí nám v úvodu soutěžního dne přálo.

Po nezbytně nutném raním pokecu jsme se vydali na trať závodu. Disciplíny jsme plnili obvyklým způsobem, a to tak, aby i ostatní měli šanci vyhrát. Přibližně v polovině závodu se počasí umoudřilo a začalo se chovat způsobem, na jaký jsme v posledních sezónách zvyklí – prudký déšť, vítr, bouřky. Navštivte fotogalerii!


Archiv titulní strany >>