|
Petr Humplík: Moje Stroje |
|---|---|
|
Vloni na jaře koupil jsem si motorisované kolo Es-Ka a jsem
s ním až dosud velmi spokojen. Byl jsem s ním již v
nějvětších kopcích v Jeseníkách. Na Ovčárně na Pradědu jsem
byl už čtyřikráte. Vyjedu všechna stoupání hravě a do
nejpříkřejších kopců předjíždím dokonce podřadnější slabší
auta. Těším se již na jaro, až si zase vyjedu. |
Po třech letech strávených v krabicích v různých koutech
dílny vyjel na světlo světa můj v pořadí úplně první stroj –
Stadion S 22. Osud tohoto stroje byl – jako asi u všech Stadionů
– velmi pestrý. Otec ho někdy v šedesátých letech koupil od chlapa na
příkopě za 300 Kč, protože nechtěl jet. Pak na něm jezdil děda
několik let do práce, pak mí bratranci, pak já s bráchou a nakonec
jsem si ho definitivně převzal do svého parku.
Když mi bylo 14 let, vybral jsem mu šedo-černý kabát, protože mi to tehda přišlo jaksi víc „cool“ než originální zbarvení růžovo-šedé. K tomu jsme se vrátili až po nějakých těch letech bezúdržbové a hlavně bezporuchové služby. Tak tady je pár fotek. Jo, a stříkal jsem si to sám!
V sobotu 28. srpna, tedy těsně na sklonku prázdnin
jsme s otcem vyrazili již podruhé na podařený Michálkovický kopec.
Účast byla vysoká, obdrželi jsme startovní čísla 155 a 156. Již na
vstupu jsme dostali igelitky se suvenýry, což nám ráno udělalo
radost. Když mi potom igelitky padaly z nosiče při jízdě po Ostravě,
byla radost již menší.
Jelo se do kopce na pravidelnost a můj rozdíl 0,236 s mi vynesl bramborovou čtvrtou pozici, což mě osobně velmi potěšilo, nečekal jsem vůbec nic. Na akci jsem vzal svou „dochovalou“ Jawu-ČZ 250 typ 353.03 a otec se zúčastnil s vojenskou Jawou 350 typ 634.4, která budila zaslouženou pozornost. V rámci čekaček jsme dobře pokecali s klukama z Česka i Polska a akci nelze hodnotit jinak než na výbornou. Snad to příští rok vyjde zase!
V sobotu 20. srpna se celá stará garda sjela do areálu
zámku v Neplachovicích na Cisarské rallye , kterou již tradičně
pořádá Milan Trojančík. Jako vždy se mu to moc pěkně povedlo, krom
toho má někde uplacené počasí:-)
Původně jsem chtěl jet Sachsem, ale nakonec jsem přepřáhl na Jawu, páč jsem vstal dost pozdě. Otec, se kterým srazy pravidelně obrážíme, vzal do Neplachovic poprvé své krásné fialovo-černé prasátko (to není růžová – to je vřesová fialová). Trasa za krásného počasí byla jedna radost, stroje vylezly i na rozhlednu v Úvalně.
Srazu se poprvé zúčastnil i náš zatím poslední a nejmladší syn Leoš, na jedné z fotografií je zřetelná jeho radost a nadšení. Takže asi tak.
Letos jsem se svým strojem Jawa-ČZ 125 typ 351
poprvé zavítal na veteránskou rallye v Javorníku ve Slezsku, to je ten, co
je hned u hranic s Polskem. Počasí bylo takové „na spadnutí“, ale
celou vzdálenost toho dne (asi 200 km) jsem absolvoval bez jediné
kapky na helmě. Na místě se sešla stará parta (viz. fotky) a
tentokráte mi dokonce sedly i disciplíny – zejména pití vody z
kelímku na čas. Obsadil jsem krásné asi čtvrté nebo páté místo a díky
laskavosti pana Kleina se mi dostalo i dárkového koše od pořadatelů
(já jsem utekl před deštěm dom). Mašina šlapala jako vždy na jedna
hvězda, takže absolutní spokojenost z mé strany!
V neděli 22.8. 2010 jsme se jako každý rok sešli v
zámeckém parku v Neplachovicích u Milana Trojančíka na dnes již
tradiční Cisarské rallye. A letošní rok se nám to nakonec taky
povedlo – jeli jsme na obou našich Sachsech, tedy na strojích Es-Ka
Mofa a Phänomen Bob. Třetím do naší soutěžní trojice byl otec s
vojenskou Jawou 350/634.4.
Již samotná příprava na akci byla zajímavá – ve čtvrtek do Opavy s jedním Sachsem (po vjezdu do Opavy defekt na předku), v pátek odpoledne převoz druhého Sachse, opět po ose. Po úspěšném odjezdu z Opavy a uvítání v Neplachovicích jsme mohli ve trojici vyrazit na trať...
Letošní závod se skládal ze čtyř kontrolních stanovišť
umístěných v nedalekém okolí, na kterých se nacházelo celkem sedm
soutěžních disciplín. Délka trati byla přibližně 50 km a i zcela
promoklí motorkáři ji zvládli za přibližně dvě hodiny.
I přes nepřízeň počasí nakonec všechno dobře dopadlo a přibližně kolem druhé hodiny jsme se mohli sejít na slavnostním vyhlášení výsledků. Celkem 47 soutěžících se utkalo v pěti soutěžních kategoriích a ti nejlepší si z Jindřichova jako obvykle odvezli krásné poháry.
V sobotu 12. června jsme se v obvyklé sestavě zúčastnili
velkolepého srazu 1 000 veteránů na zkušebním polygonu Tatry
v Kopřivnici. Loňský ročník tohoto srazu historických vozidel se
příliš nevydařil z důvodu počasí, ten letošní byl ale o to lepší.
Nepočítal jsem je, takže nevím, zda jich bylo tisíc. Co ale vím bezpečně, že jich bylo fakt hodně! Návštěvnost i účast historických strojů byla vysoká, jedinou nepříjemností tak byla rozpálená betonová plocha tatrováckého polygonu. Ale počasí si holt nevybereš.
Preussen Rallye na těchto stránkách jistě netřeba
představovat. Ani letos jsme si samozřejmě nemohli nechat ujít
účast na slavné akci přátel z kravařského Motoclubu –
tentokrát v kombinaci skůtr Tatran S-125 (otec) a Phänomen Bob (já).
Počasí tento rok opravdu vyšlo – vedro bylo až nadměrné, obloha bez
jediného mráčku a úplné bezvětří. Po úvodním srocení v prostorách
kravařského zámku jsme vyrazili na trať.
První zastávkou byl sportovně-rekreační areál v Hlučíně – tam jsme zavzpomínali na loňský ročník a s nebývale vysokým počtem bodů splnili dvě disciplíny. Následovalo první kolo měřeného úseku kousek za obcí Hať, odbočka vpravo, polské Krzyzanowice.
Úvodní závod Slezského poháru u Standy Vavrečky jsme si
jako vždy nemohli nechat ujít. Pro letošek jsme s otcem zvolili
sestavu Jawa-Čz 125/351 a skůtr Čezeta typ 501/00. Naše dva soutěžní
motocykly doprovázel zbytek mé rodiny, neboť jak je zřejmé z
fotografií, užíváme si to všichni. Sraz byl, stejně jako minulý rok u
Vavrečků na zahradě, tzv. u maringotky. Účast byla velice pěkná,
koláčky tradičně výborné a i počasí nám v úvodu soutěžního dne přálo.
Po nezbytně nutném raním pokecu jsme se vydali na trať závodu. Disciplíny jsme plnili obvyklým způsobem, a to tak, aby i ostatní měli šanci vyhrát. Přibližně v polovině závodu se počasí umoudřilo a začalo se chovat způsobem, na jaký jsme v posledních sezónách zvyklí – prudký déšť, vítr, bouřky. Navštivte fotogalerii!
© Petr -PeHu- Humplík, since 2001